Setkání přátel Kobylího potoka 12. října 2002

SETKÁNÍM KOBYLÍHO POTOKA,
by se s trochou humorné nadsázky dalo nazvat setkání psů pocházejících z chovné stanice od Kobylího potoka Ing.Andrei Nytrové z Dětmarovic. Toto setkání bylo jakousi generální zkouąkou před premiérou, která by se měla uskutečnit v létě příątího roku, kdy by se do překrásného prostředí rodinného domku s velkou zahradou Nytrových mělo sjet větąí mnoľství psů. Tentokrát jsme zvolili termín, kterému se přizpůsobili snad jen ti nejodváľnějąí. V sobotu 12. října 2002 nás po příjezdu přivítali nejen domácí, ale také 0°C a neustávající déą». Nicméně během chvilky bylo příjemně, protoľe dvounozí byli ihned pohoątěni pohárkem vynikající slivovičky a psi, jak se na správné knírače sluąí a patří, byli v nepřízni počasí jako ryby ve vodě. Na místě se bez jakýchkoli ąarvátek pohybovalo 7 psů dvou barevných rázů – černí a pepř+sůl. Jediný, kdo nám velmi chyběl, byla nedávno předčasně skonalá Amanda Petrof Kní-York alias Betynka, mamka tří přítomných potomků. Nejstarąím psem byla domácí dvanáctiletá fenka malého knírače Arča, nejmladąím psem byla taktéľ domácí fenka sedmiměsíční střední kníračka Caira. Z Olomouce přijeli dva střeďáci, dvacetiměsíční Beata a ąestiměsíční Sam. Z Karviné přijel daląí dorost Kobylího potoka pepřák Carcharodon zvaný Cody. Jediným „vetřelcem“, který nepocházel z ch.stanice Andrei Nytrové, byl můj střeďák osmiletý Body, který i přes tento handicap zapadl do psí party naprosto bez problémů. Přeměřovalo se, kontroloval se počet zubů, skus, barva srsti, její kvalita, barva oka, úhlení končetin atd.. Povídalo se, jak jinak, jen o psech. Jediní, komu bylo vąe úplně jedno, byli psi samotní. Nytrovi byli úľasně pozorní nejen k lidem, ale i k psům. Ti se mohli pohybovat prakticky vąude. Nejdříve byli ponecháni na prostorné zahradě, která svou velikostí odpovídala temperamentu kníračů a jejich touze hrát si a běhat. Po určitých hygienických úpravách byli vpuątěni do domu, aby mohli setkání uľívat se svými pány. Kupodivu vąem psům i bez působení majitelů doąlo, ľe v domě bude zapotřebí chovat se poněkud odliąně, neľ na zahradě a vąichni mávnutím kouzelného proutku zaujali postoj těch nejvychovanějąích knírátek. V domě vládla vynikající nálada, jejíľ původcem byl ľivotní styl celé rodiny. Tato nálada by se dala shrnout do několika slov – útulnost, vyrovnanost, teplo pomyslného rodinného krbu, upřímnost, vstřícnost a radost z komunikace s ostatními lidmi a zvířaty. A také a to hlavně – nefaląovaný zájem o vąechny psí potomky stanice. Tímto vąím uľ jsou „poznamenaní“ i dva malí Nytrové, pětiletý syn Pe»a a tříletý Honzík. Chovatelka byla spokojená nejen se psy samotnými, ale také s námi majiteli v souvislosti s tím, jak se o zvířata staráme a jaký k nim máme vztah. My, majitelé, jsme zase moc spokojení s chovatelkou, která se nám mezi tím stala bezvadnou kamarádkou. Ode dne odběru psa ze stanice se o nás starala, vľdy poradila, proľívala s námi kaľdou radost i starost se psy, vč. poskytnutí kompletního chovatelského servisu, tj. úprava srsti, pohlídání psa v případě dovolené nebo nemoci apod..
Z opravdu velmi vyvedeného setkání se nám přílią odjíľdět nechtělo. Není divu, s příjemným prostředím se člověk nerad loučí a to se evidentně týkalo i psů, za jejichľ ąkraní sem tam uvízl pamlsek nabízený chovatelkou a jejím manľelem. Marně jsme doufali, ľe se snad po vąech těch hrátkách chlupáči unaví. Neunavili. Nyní nám zbývá jediné, stříhat centimetry pomyslného metru do příątí návątěvy, na kterou se moc těąíme. Moje krátké zavzpomínání na tento den se můľe někomu zdát aľ podezřele plné superlativů. K tomu nelze neľ dodat – bylo to tak, jak je popsáno, proto to bylo výjimečné a proto mi stálo za to věnovat čas napsání tohoto příspěvku a poľádat chovatelku o umístění na její chovatelské stránky.
Andrei, Pavlovi, Pe»ovi, Honzíkovi Nytrovým a celé jejich smečce mockrát děkujeme za bezvadně zorganizovanou akci a příjemnou náladu v útulném domácím prostředí.

Dita Blaľková a pepřanda Beáta od Kobylího potoka

Setkání přátel Kobylího potoka 13. září 2003

Toto setkání začalo ráno Oblastní klubovou výstavou kníračů v Albertovci, kde jsme úspěąně prezentovali naąe "barvy" - získali jsme 4 krát čekatele klubového ąampiona (ČK©) a 2 krát Oblastního vítěze (OV).

Pak se jelo do Dětmarovic a daląí je jasné........

3. Setkání přátel Kobylího potoka 26. a 27. června 2004

proběhl ve dnech 26. a 27. června v Dětmarovicích za hojné účasti lidí i psů.

První dva ročníky měly za úkol prověřit technické zázemí a byly jakousi průpravou pro větąí setkání. Opět srdečná atmosféra u Nytrů zajistila vynikající náladu, o níľ se v konečném důsledku postarali i sami účastníci. Uvítání proběhlo podle známého scénáře v naąich zeměpisných ąířkách - chlebem, solí a pohárkem vynikající slivovičky. Pavla Nytru, coby samouvítací výbor, pouze mrzelo, ľe nesehnal lidový kroj, aby náleľitě podtrhnul efekt tradic. Ale i tak to bylo přivítání milé, vtipné a ihned navodilo dobrou atmosféru. Od desáté hodiny dopolední se sjíľděli majitelé Kobylích potůčků vybavení samozřejmě nejen psy, ale i povinnou dávkou dobré nálady. Do jedenácti hodin probíhala volná zábava a malé občerstvení v podobě kávy, nealka i alka, k nimľ se podávaly doma pečené sladkosti a spousta daląích dobrot.

V jedenáct hodin začala první část programu, výcvik základní posluąnosti. Psi byli rozdělení do dvou druľstev podle věku. ©těňátek a mladičkých psů se ujala Hanka Konrádová za asistence svého černého střeďáka Bohemuse od Kobylího potoka, pokročilejąí jsem měla na starost já se svou střední pepřačkou Beátou od Kobylího potoka. V prvním druľstvu se přednáąela zejména metodika výcviku a základy vhodné pro psy ve věku od 4 do 12 měsíců. Toto druľstvo si zaslouľí velkou pochvalu, protoľe majitelé měli neskrývaný zájem o teoretické i praktické informace týkající se základního výcviku, a velkou dávku trpělivosti a lásky. Čtyřměsíční ątěňata a mladí byli moc ąikovní a snaľiví. Nezbývá neľ doufat, ľe budou smíąené dvojice ve výcviku základů pokračovat i nadále. Pokročilejąí druľstvo bylo sestaveno ze psů starąích neľ 1 rok. Vzhledem k věku psů uľ bylo poměrně jednoduché rozpoznat jejich dosavadní vycvičenost nebo nedostatky. Názory na výcvik posluąnosti se u majitelů starąích psů mírně rozcházely v důsledku nesprávného pochopení potřeb současného trendu souľití velkého počtu psů a lidí, zejména ve městech. K tomu bych jen dodala, ľe jsme odpovědní za své psy, za jejich chování a proto bychom jim měli poskytnout alespoň minimální „vzdělání“, zajią»ující potřebnou posluąnost. Není třeba se psem skládat zkouąky, ale je vhodné při výcviku postupovat podle platné metodiky sportovního výcviku psů ČR, která zajią»uje jednotnost provádění povelů, propracovanou desítkami let zkuąeností. Majitelé se tudíľ vyhnou začátečnickým chybám vlastních postupů. Po výcviku byla opět přestávka, během níľ se pokračovalo v hodování a probírání veąkerých úskalí ve výcviku psů. K obědu nám Nytrovi servírovali vynikající guláą, jehoľ výborná chu» napovídala, ľe jako kuchaři by se Nytrovi určitě uľivili. Po obědě se Andrea Nytrová ujala přednáąky o úpravě knírače. Vysvětlila riziko spojené se stříháním srsti bez předchozího vytrimování, zdůraznila individuální přístup při úpravě kaľdého jedince vzhledem ke stavbě těla a na své feně černého knírače provedla praktickou ukázku. Po ní následovala menąí úprava některých přítomných psů a odpovědi na dotazy týkající se chovu, výchovy a výcviku. Dále následovala obrana. Bohemus a Beáta provedli krátké ukázky obrany podle zkuąebních řádů ZM a ZVV1, po nichľ se vąichni ostatní psi mohli s touto částí sportovního výcviku seznámit na vlastní kůľi. U ątěňat se spíąe velmi opatrně testoval zájem o kořist (hadřík a kůľe), ti zdatnějąí si vyzkouąeli i peąek a klín. Agility se stává stále více oblíbeným sportem současnosti a proto jeho ukázka nechyběla ani na naąem setkání. Omezená kapacita malé dodávky nedovolila přivézt vąechny překáľky, proto jich bylo asi jen 9, ale i ty postačily k vysvětlení základů nácviku a hlavně k dostatečnému vyřádění psů (i jejich pánů). O tom, ľe se tento sport líbí a baví nejen psy, ale i jejich majitele, nasvědčovalo i to, ľe někteří unavenějąí jedinci se rázem probrali a překáľky zdolávali jako rodilí agili»áci.

Posledním bodem byla malá soutěľ pro přítomné děti. Během dětského dovádění se tipoval pes či fena na titul Nejąikovnějąí potůček a to podle celkového projevu během setkání. Vítězové obdrľeli diplomy a dárečky a spolu s ostatními dále pamětní listy a malé pozornosti. Následovalo daląí hodování a kávička, mezitím se den schýlil k večeru a bylo načase naąe setkání ukončit. Domnívám se, ľe se vąem líbilo. Atmosféra byla báječná, psi byli skvělí. Navázala se nová kamarádství, psi vytvořili jednu velkou smečku, v níľ se bez krvelačných půtek sami mezi sebou dohodli. Chtěla bych poděkovat manľelům Nytrovým za opět krásný den a obrovské pochopení pro majitele ątěňat odebraných z jejich ch. stanice, vąem zúčastněným za vytvoření dobré nálady a jejich snahu při práci se psy. Příątí rok se snad vąichni zase uvidíme.

Dita Blaľková a pepřanda Beáta od Kobylího potoka

4. Setkání přátel Kobylího potoka

se konalo 11. června za účasti 25 přátel, 20 psů a 9 dětí.
Vąem děkujeme za účast, předevąím děkuji Ditě a Hance za neziątnou pomoc!

Galerii fotek najdete zde

zpět do INFORMACÍ